Paměti Honzy Knotka

11.3.2012 [Jan Knotek]

Pokouším se napsat pár vzpomínek, co si pamatuji já od roku 1960 a do té doby od listopadu 1946 vzpomínky mé manželky Ely a její sestry Ireny Škardové.

Chtěl bych navázat na historii obce po druhé světové válce, kdy se začala obec Olšová Vrata (německy ESPENTOR) osidlovat českými, slovenskými občany – někteří Slováci však žili pro nedostatek práce (horníci) v Maďarsku již od r.1930.

______________________________________________________

Co si pamatují sestry Irena a Ela rozené Tóthovy.

Po složitém a tehdy náročném cestování vlakem “horníků” s rodinami z Tatabánye – Maďarsko po skončení války, se dostali přes Handlovou, Ostravu a Sokolov na nádraží do K. Varů a zde si mohli vybrat obec na bydlení. Z nabízených obcí to byla Pila, Kolová, Rybničná, Javorná a Olšová Vrata.

V této obci se rozhodly bydlet rodiny horníků: Nagy Michal a Josef, Zoka, Zahorec, Paneš, Gašparič Josef a Jan, Mušijovský Ondřej, Toth Ludvík a Pružina.Přistěhovali se (23.11.1946). V Olšových Vratech, německy Espentor, v té době žily pouze 2 rodiny Čechů. Waldertovi a Xyz (kdo ví ať napoví).

V této době vedl obec Osídlovací výbor asi do roku 1948, pak další 2 roky Akční výbor a po r.1950 Národní výbor, který sídlil v budově dnešního obchodu do roku 1953.

V Olšových Vratech byla i policejní stanice v domě u Hejdů (Šimandlovi). Po přestěhování Národního výboru do budovy nad kostelem se policie usadila v budově dnešního obchodu se smíšeným zbožím.

Z budovy nad kostelem se od roku 1956 stalo společenské středisko. Mimo výbor zde byla knihovna a lékařská poradna pro děti, později i kino. Kulturní dům se přestavěl ze starého většího domu, který za války sloužil jako útulek pro osoby bez přístřeší. Zde se konaly taneční zábavy a plesy místních organizací. Kulturák stál v místě, kde nyní postavil dům pan Holubovský. Poslední taneční zábava se tam odehrála na Velikonoce v dubnu 1966. Potom se zde asi na 2 – 3 roky usídlila sportovní organizace TJ Sokol.

Asi v roce 1970 koupily budovu Vojenské stavby n. p. Praha pro sklad materiálu. Zbouráno 1990.

Nový kulturní dům měl být postaven nad rybníkem – projekt velmi hezký a účelný – za vedení obce tzv. Občanským výborem okolo let 1972. Nakonec v roce 1983 až 1993 se přestavělo společenské středisko a přistavilo nové, se sálem, jevištěm, kuchyní a sociálním zařízením, z části podsklepeno pro kotelnu. Po neúspěšné privatizaci, byla budova neobsazena. Potom se prodala a zřejmě se z ní stávají bytovky. Stále neprodejné a pro občany obce proto nevyužitelné. Je to škoda, protože se zde nemáme kde scházet a provozovat nějakou kulturu. Bylo zcela zneužito nadšení a elán občanů při výstavbě tohoto již bývalého kulturního stánku.

Sloučením obce s Karlovými Vary v roce 1960 – za slib MHD autobus č.8 a jiné výhody (dosud se jezdilo javorenským autobusem, který jezdil 5x denně – do práce, do školy, ráno, odpoledne a večer, přes plochu letiště).
Horníci chodili většinou pěšky na šachtu do Pily a motorkami jezdili do Horního Slavkova. Děti, když v zimě nemohl jet autobus, chodily pěšky na Libušinu školu (dříve škola ČSSP). Vznikl zde Občanský výbor (asi sedmičlenný), kde měly zastoupení organizace Národní Fronty. Okrajová část města Karlovy Vary, obec Olšová Vrata, žila společensky, kulturně i sportovně. Byli tu Hasiči, Červený kříž, Tělovýchovná Jednota Sokol, Osvětová Beseda, Československý svaz žen, Základní organizace KSČ, svaz ČSSP a od r. 1972 svaz Chovatelů drobného zvířectva a Spotřební družstvo Jednoty Toužim. V těchto organizacích byli zapojeni skoro všichni dospělí i děti a žilo se zde velmi společensky. Již od roku 1947 se stavěly a kácely Májky dle původních zvyků, pořádal se Masopust, Boží tělo apod.

Padesátá léta postihla i tuto malou obec, hlavně rok 1957, kdy se zabíraly statky (hospodařilo zde 11 statkářů a živnosti – truhlář, švec, pekař – chléb a pečivo od Chalupníka bylo v oblibě široko v okolí). Místní statkáři zde pěstovali především obilí, brambory a chovali krávy na mléko. Ostatním se říkalo kovozemědělci – většinou drobní chovatelé slepic, králíků, kachen a hus (byl jich plný rybník) koziček a někdy i prasat.

Velkou událostí byla oprava a betonáž letištní plochy, kterou začal na jaře 1959 stavět n. p. Posista, který se po sloučení s Armastavem přejmenoval na Vojenské stavby n. p. Praha. Dokončení betonové přistávací a startovací dráhy v délce 2200m bylo na podzim roku 1960. Zkušebně přistála tehdy sovětská proudová letadla MIG 15 z vojenského letiště Žatec. Beton pro plochu se míchal ve velké betonárce, která byla postavena za fotbalovým hřištěm. Hlavní pracovní silou byli vojáci Pracovních Technických Praporů od pluku z Bohosudova u Teplic.
Národní podnik Vojenské stavby zaměstnával i obyvatelé Olšových vrat, Kolové, Pily, Bochova i z Ostrova až do svého zániku v roce 2001. Sídlil nejdříve v budově č.p. 13 a po nové výstavbě většího areálu od r. 1980 pod lesem za Voglovými.

Druhým větším podnikem zde byl Státní statek Bochov se sídlem u Suláků. V obci byly dílny, truhlárna, umělecká kovárna, 2 kravíny a později i konírna.

Fungovala zde obecní váha jako klub mládeže, 2x týdně se promítalo kino a obec žila i sportem.

V roce 1969 vybudovala mnohočlenná základna TJ Sokol za materiální pomoci Vojenských staveb hřiště pro tenis, kde plno dnešních 40ti až 50ti-letých občanů se naučilo hrát tento oblíbený sport. Na hříšti pod kostelem se hrála odbíjená a vybíjená, dokonce zápasy mezi obcemi s Pilou, Kolovou.

Populární se stalo stavění a kácení Májky, její hlídání a poražení v jiné vesnici, což se neobešlo bez pranice. Za přispění složek Národní Fronty (každá organizace dala 100 Kčs) se konal Mezinárodní Den dětí, který jsem měl možnost sám moderovat. Nyní mě úspěšně vystřídál pan Mareška, který loňský MDD počítá jako šestý.

V současnosti jsou u nás provozovány 2 kluby a to Kopaná pod hlavičkou TJ Sokol – vede p. Sulák (hrají 4 třídu) a Tenis v klubu Olšová Vrata – od r. 2003, předseda p. Hájek, nyní p. Andrášek.

Před výstavbou Kulturního domu byla v obci v rámci “Akce Z” v roce 1961 výstavba Vodní nádrže na Krachu, pro rybáře i na koupání a roku 1969 se začal stavět “Vodoteč” od břízek (za Mikulášovými) přes celý střed obce pod Zemanovi. Jednalo se o regulaci Vratského potoka pramenícího v lese z rybníčka – chodilo se tam bruslit. Vodoteč – potok – je od Janků po Knotkovi uložen v betonových rourách o průměru jednoho metru, dále je otevřený v betonových žlabech, pokládaných autojeřábem z Voj.staveb (Fotku z této akce najdu). Tuto velkou a finančně drahou akci řídil a dozoroval mistr VS-pan Vladislav Mikuláš. Na vodoteč byl pod kostelem napojen přítok do rybníka a přepadem zpět do vodoteče. V té době nebyl v okrajové části K.Varů ani vodovod ani kanalizace a tak se plno majitelů rodinných domů napojilo přepadem s vlastních žump a septiků na tuto vodoteč – v domnění že jde o kanalizaci. Vinou nezájmu odboru životního prostředí o stavu v Olšových Vratech se toto děje i po 12ti létech, kdy potok velmi zapáchá a jsou vidět v otevřených částech VODOTEČE – výkaly – po výstavbě kanalizace roku 2000…

Do tohoto roku měl každý dům soukromou studnu a pomoci Domácí vodárny (Dárling) měli občané zajištěnou pouze užitkovou vodu na nádobí, koupání, WC a zalévání zahrádky. Voda byla totiž velmi železitá, po vaření nebo napuštění do vany ihned byla hnědá. Pro vodu na vaření a praní prádla se chodilo k veřejným studnám, které tu byly čtyři. U zastávky autobusu MHD – střed – Urbanovi, nad rybníkem brzy poškozená a nepoužívala se, u Kořínků a přes silnici u Riedla Oskara staršího. Dnes jsou na nich cedulky “Voda není pitná” a je to vyřešeno. V létech 1996-1999 se provedla první velká akce financována Magistrátem města K.Vary pro její OKRAJOVOU Část.

Stavba vodovodu a kanalizace – a my jsme jásali že ve 20. století budeme žít jako lidé (po 40ti létech občané Karlových Varů). Stavbu provedly v dobré kvalitě místní Vojenské stavby. Po této akci, jejíž opravu zaplatil Magistrát, oplocení Tenisového hřiště a opravu hráze rybníka v roce 2003. Lázeňské lesy postavily hezké hřiště pro děti (Dle původního plánu stále nedokončené). Letos již po druhé “zaplátovali” Silnice zdejší komunikace. Toď vše, čeho jsme se od Magistrátu dočkali. Platíme z obydlí stejně jako Varáci (i když máme podmínky horší).

7.5.2012 [Jakub Jiruška] Tímto bych chtěl srdečně poděkovat panu Knotkovi ze veškeré informace, vzpomínky, názory, které se vztahují k Olšovým Vratům a lidem, kteří tu byli,c jsou a snad i dál budou. I Váš příspěvek nám může pomoci složit zničenou mozaiku, ze střípků které nám zbyly. Děkuji.